Kapitola 3 - Motýlek a králíček

19. června 2008 v 15:48 | Vaše dračice |  Pohádka o malých dráčcích
Tak přináším další kapitolku :) Ve škole nuda, tak si přeci nenechám ujít příležitost něco dalšího napsat... Přeji příjemné počteníčko :)
Zbytek noci tři dráčci a kotě Packa přespali v lese, přituleni k sobě. Byla dost zima, tak se potřebovali zahřát.
Jako první se probudila Terezka. Zívla na celé kolo, až tím vzbudila Honzík. Ten, protože na něm měla položenou hlavu Packa, vzbudil ji. A Packa zase omylem šlápla na Ferdu.
Takže celá naše čtveřice byla vzhůru. Honzík, Terezka Packa se protahovali a protírali si oči, jenom Ferda nadával, že na něho musí hned po ránu šlapat.
"Já mám hlad." mňoukla Packa a pohladila si bříško.
"No, na jídlo jsme úplně zapomněli." řekla Terezka a vyčítavě se podívala na Honzíka.
Honzík rozpačitě přešlápl z tlapky na tlapku. "Určitě tu v lese musí být něco k jídlu. Tak se tu porozhlédneme a uvidíme."
"Jo, a než osvobodíme princeznu, sami umřeme hlady." zabrblal rozčilený Ferda.
Rozhodli se, že vyrazí do lesa hledat něco k jídlu a po pár krocích našli velký ostružinový keř. Jeden plod na něm byl velký, jako hlava malých dráčků. Hladově se po nich vrhli. Packa se sice chvíli ošívala, protože byla zvyklá na maso, ale nakonec si dala taky a dokonce jí i zachutnalo.
*****
Po jídle si chvíli odpočinuli a vydali se na cestu dál. Nikdy předtím v lese nebyli, a tak nadšeně nasávali každý nový pach, obdivně se dívali na houby a čichali ke květinám.
"Podívejte, co je tohle? " zeptal se najednou Ferda a natahoval tlapku po žlutém motýlovi, který mu poletoval nad hlavou.
"Nevím." řekl Honzík a i Terezka, která byla z dráčků nejchytřejší, krčila rameny.
"To bude asi nějaký podivný pták." nadhodila Packa a škrábala se tlapkou na hlavě.
"Vdyť je to motýl." ozval se pisklavý hlásek, který dráčci ani Packa neznali. Když ale pohlédli do vyšší trávy před sebou, uviděli malého králíčka. I ten byl o něco větší než dráčci.
"Kdo jsi?" zeptal se Honzík.
"Já jsem Hopsálek. A kdo jste vy?"
Dráčci a Packa se představili a zeptali se ho, jestli neví něco o čaroději a unesené princezně.
"Něco velkého tu ráno nad lesem opravdu přelétlo." potvrdil Hopsálek. "Muselo to být ale něco zlého, protože celý les ztichnul a kytičky zavřely své květy."
"To musel být on." řekla Terezka.
"Nevíš, kterým směrem letěl?" zeptal se ještě Honzík.
Hopsálek tlapkou ukázal směr letu čaroděje. "Takže vlastně jdete dobře."
Dráčci s kočičkou poděkovali, rozloučili se, a vydali se na cestu dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Molly Molly | Web | 19. června 2008 v 16:16 | Reagovat

Králíček byl milí :) Opravdu hezká kapča, kdy bude další? *hopsá sem a tam, a čeká na novou kapču*

2 Danula Danula | E-mail | Web | 21. června 2008 v 12:11 | Reagovat

Hopsálek:) to je sladký:)omlouvam se, že mi trvalo tak dlouho nez jsem si to precetla

3 wolfsen wolfsen | 9. července 2008 v 17:07 | Reagovat

hopsálek s nima nejde? to aby se báli vlkanic (když jich nebude víc) :)

4 Elwines Elwines | Web | 9. září 2008 v 18:12 | Reagovat

Fakt dobrá kapča kdy bude další? ;-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama